Kluci z kalendáře

  Sen o velké posteli

Kasongo, 8 let, Bakanja Centre

V milionovém městě Lubumbashi v Demokratické republice Kongo žije na ulici asi 1 000 dětí. Jsou špinavé, otrhané a celé dny tráví prací nebo žebráním,aby si večer mohly koupit něco k jídlu. Přespávají na ulicích a aby alespoňčástečně zapomněly na svou situaci, berou drogy. Tak si mohou představovat,že spí s plným žaludkem v měkké, teplé posteli.Takhle žil i malý Kasongo. Měl ale velké štěstí a dostal se na internát v BakanjaCentre, který v Lubumbashi vedou v rámci Díla Matly Markéty Salesiáni DonaBosca. Teď spí v posteli, dostává jídlo, za odvedenou práci i oblečení a chodído školy. Odpoledne může hrát fotbal, koukat na film nebo si číst a hráthry v knihovně. Už se o sebe nemusí starat sám a pod laskavým dohledemsalesiánských bratří je z něj zase jen bezstarostný devítiletý kluk, který mánaději na lepší budoucnost.

 

 

Nové šaty

Bondieu, 7 let, Bakanja Ville

Sedmiletý Bondieu právě prodělal nedělní očistu. Vypral si své jediné šaty,

které právě schnou pod horkým sluncem, a sám se pečlivě vydrhl. Tento

klučina dochází do Bakanja Ville, centrum, které se zabývá prvním kontaktem

s dětmi ulice. Může se tam umýt, vyprat si, uvařit si a přespat pod střechou.

Salesiánští bratři pro něj a jeho kamarády připravují program v podobě her,

sportu, kreslení, filmu a Bondieu rád využívá možnosti popovídat si s nimi a

získat cenné rady.

 

 

Práce šlechtí

Frankis, 6 let, Bakanja Centre 

V Bakanja Centre jsou všichni zvyklí pracovat. Zvelebují školu, internát i okolí

a o všechno se krásně starají. Pro kluky tak není automatické, že by všechno

dostávali zadarmo, ale například příděl oblečení si musí odpracovat. Centrum

vzkvétá a kluci se tam cítí čím dál tím lépe. Pracuje se ale jen ve středu a v

sobotu odpoledne. Jinak chodí kluci do školy nebo sportují.

Každý dělá, na co mu síly stačí. Šestiletý Frankis vozí kolečka a vypadá to, že si

u toho užije i něco legrace. On je Frankis zběhlý šprýmař a z jeho velkých očí

často kouká čertovina. Má ale velké srdce a když se mu do rukou dostanou

třeba sušenky, můžete si být jistí, že se rozdělí.

Tak hodně síly, ať je Bakanja krásnější a krásnější.

 

Kluci do toho  

Heritier, 17 let, Bakanja Centre

Hertitier má asi 17 let. Jeho vášní je fotbal. Je to útočník tělem i duší a do

každého zápasu vkládá celé své srdce. Je opravdu dobrý a je na to náležitě

pyšný. Ve škole mu to totiž jde o něco hůř. Není se čemu divit. Po drsném,

ale jaksi svobodném životě na ulici, šel ve svých patnácti letech do první

třídy. To pak dá práci, naučit se číst a psát. Heritier je ale bojovník nejen ve

fotbale. Dnes už téměř plynule čte francouzsky a v psaní si nezadá se svými

stejně starými kamarády, kteří spolu s ním urputně bojují na hřišti při každém

tréninku i zápase.

Fotbal je v Kongu velice oblíbený a čutá se pořád a všude. Zvláštní je, že při

zápase málokdy zahlédnete faul. Kluci hrají opravdu čestně, svižně a technicky

bravurně. Každý z nich sní o kariéře velkého fotbalisty a tvrdě proto dřou.